Create
Learn
Share

Fytocenologie a typologie- typologie

rename
colek's version from 2018-05-10 12:41

Section

Question Answer
Teorie typu geobiocénu(Zlatník) typ geobiocénu je soubor přírodní geobiocenózy a všech typů geobiocenóz až geobiocenoidů vycházejících z ní a do různé míry změněných, které se mohou vystřídat za stejných ekologických podmínek
Jaké hlavní parametry používá geobiocenologický klasifikační systém?nadstavbové jednotky: vegetační stupně a ekologické řady (trofické a hydrické); základní jednotky: skupiny typů geobiocénů
Vyjmenujte vegetační stupně rozlišené na území bývalého Československa, podle čeho se odlišují?sled rozdílů přírodní vegetace podle rozdílů výškového a expozičního klimatu (= topoklima) Bývalé Československo ⇒ 1. dubový 2. buko-dubový (s xerickou variantou) 3. dubo-bukový 4. bukový (s dubo-jehličnatou variantou) 5. jedlo-bukový 6. smrko-jedlo-bukový 7. smrkový 8. klečový [9. alpinský + 10. subnivální − pouze Slovensko] ;určení podle projevů stromových dřevin na mezotrofních stanovištích (půdy odpovídající kyselé a živné ekologické řadě – „normál“); názvy 1.–8. vegetačního stupně: dle dominant přírodních lesních geobiocenóz
Geobiocenoidvýrazně změněný ekosystém, který ale nemá změněné trvalé ekologické podmínky a je schopen se navrátit do původního stavu (pole)
Dubového LVS1, teplota nad 8 ° C, srážky pod 600mm, do 300m.n.m., Quercus petraea, pubescens, ceres, bez buku, výška zápoje 18m
Charakteristika dubojehličnaté varianty 4.LVShydromorfní, často kyselé půdy, kotlinové klima, dub letní a jehličnany převažují, buk omezen, přirozený kontakt dubu letního a smrku, 280-550m.n.m.
Dubobukový LVS3, 50-70 % buku; přimíšen dbz, dbl, javory, jasan, jilmy, habr, jedle(vodou ovlivněné/podmáčené terény); výška zápoje 28m; 400-500m.n.m.; buk oslaben suchem; byliny( nejnížší výskyt: Galium odoratum, Dentaria bulbifera; nejvyšší.v. Lithospermum purpurocaeruleum)
Bukodubový LVS2, 7,5-8°C, srážky 600mm, 300-400mnm, Hlavně duby (dbz), příměs bk, bohaté keřové patro, výška zápoje 23m, byliny Stipa, Carex humilis, Luzula luzuloides, Anemone nemorosa, Oxalis acetosella
Bukový LVS4, teplota 7°C, srážky 700mm, 450-600mnm( Karpatská oblast-400-700), 80% bk(optimum-až 50m), 10-15% jd; produkční optima i pro lp,js,jv,kl,jlh,třešně; mizí habr, duby, břek, babyka; Galium odoratum, Dentaria enneaphyllos, D. bulbifera, Oxalis acetosella, Prenanthes purpurea, Veronica montana, Asarum europaeum
Jedlobukový LVS5, teplota 6,5°C, srážky 650-800mm, 550-700mnm; 70% bk(48m), 20-30% jd(až 60m), 10% sm(až 60m); příměs lípy, mléč, klen, jasan, jilm horský; výška zápoje 28m; sm a jd produkční optimum; byliny: Calamagrostis villosa, luzula sylvatica.
Smrkobukový LVS6, teplota 5,5°C; srážky 800-1050mm; 650-1000mm; bk 50%(až 35m); sm 30%; jd 20% (hercynská směs); končí jilm horský, klen, mléč, jasan; výška zápoje 23m; Prenanthes purpurea, Polygonatum verticillatum, Luzula sylvatica, Blechnum spicant
Smrkový LVS8, teplota 3°C; srážky 1200-1500mm; 1050-1350mnm; 80-100% sm(25m); jeřáb ptačí 20%; (bk-4m,jd-25m,klen); přirozeně rozvolněné porosty, byliny: borůvka, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa
Klečový LVS9, teplota pod 2°C; srážky nad 1500mm; nad 1300mnm; místy dominuje alnus alnobetula, Juniperus communis; smrk zakrslý do 4m, vegetativně se množí; příměs keřovitých dřevin
LVS borů0, azonální vegetace, dle půdních podmínek- chudé půdy; nejvíce ve 3. A 4. LVS; pravidelněji příměs břízy bělokoré a pýřité
Trofické řadyA řada oligotrofní (chudá a kyselá);B řada mezotrofní (středně bohatá, živná) ; C řada nitrofilní („eutrofní“ − obohacená dusíkem) ; D řada bazická (živinami bohatá na bazických horninách)
Trofické meziřadyAB – oligotrofně mezotrofní; BC – mezotrofně nitrofilní; BD – mezotrofně bazická; CD – nitrofilně bazická
Hydrické řady1 řada zakrslá (suchá); 2 řada omezená; 3 řada normální; 4 řada zamokřená 5 řada mokrá, 5a) s proudící vodou, 5b) se stagnující vodou; 6 řada rašeliništní
Oligotrofní řadaA, půdotvorné substráty: silikátové, živinami chudé horniny (žuly, ruly, fylity, svory, křemence, buližníky, písky); půdní typy: podzoly, kryptopodzoly, dystrické kambizemě, kyselé litozemě ; flóra: oligotrofní a acidofilní druhy, chybí mezotrofní druhy − Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Luzula luzuloides, Vaccinium vitis-idaea, Nardus stricta, Lycopodium clavatum; Polytrichum piliferum, Cladonia rangiferina
Oligotrofně mezotrofní meziřadaAB, různé substráty, ale převládají kambizemě − půdy minerálně méně bohaté a relativně sušší; flóra: mísení oligomezotrofní druhů s acidofyty a mezofyty Luzula luzuloides, L. sylvatica, Hieracium umbellatum, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, Calamagrostis arundinacea (Senecio ovatus, Viola reichenbachiana)
Mezotrofní řadaB, půdy: luvizemě, kambizemě s mírně až středně kyselou reakcí, do hloubky cca 40 cm slabě až středně skeletovité, mírně až středně podzolované, + rendziny; půdotvorný podklad: rozmanitý, převládají minerálně středně silné silikátové horniny (maximálně čedič, amfibolit) − vápence a dolomity: výskyt pouze na vyvinutých hlubších půdách s pokročilým procesem odvápňování horních vrstev; byliny: druhy indikující půdy s dokonale probíhající humifikací a příznivou vlhkostí − převládají mezofyty a euryekní druhy, objevují se druhy nitrofilní a subnitrofilní Dentaria bulbifera, Galium odoratum, Lathyrus vernus, Galeobdolon luteum
Mezotrofně nitrofilní meziřadaBC, nivy toků, terénní poklesliny, zahliněné sutě; půdy: minerálně středně bohaté až bohaté, hluboké a skeletovité − vysoké % skeletu-dobrá provzdušněnost půd, kambizemě rankerové, fluvizemě; flóra: stromové patro − javory (mléč + klen), lípy, jilmy byliny: mezotrofní druhy + subnitrofyty; Aegopodium podagraria, Geranium robertianum, Asarum europaeum, Bromus benekenii, Mercurialis perennis, Dentaria enneaphyllos
Mezotrofně bazická meziřadaBD, půdotvorné substráty: spraše, sprašové a deluviální hlíny, vápnité sedimenty, opuky, vápence, čediče; půdy: kambizemě vyluhované, hnědozemě; flóra: přítomnost náročnějších keřů − Cornus mas, Ligustrum vulgare, Viburnum lantana; byliny: vedle mezofytů též Brachypodium pinnatum, Carex montana, Clematis recta, Primula veris
Eutrofně nitrofilní řadaC; báze svahů, svahové úžlabiny → obohacováno vodou • půdy: středně hluboké až hluboké skeletovité na minerálně středně bohatých až bohatých horninách − luvisoly (šedozemě a hnědozemě), rendziny a půdy nevyvinuté (koluvia) − příznivá vlhkost a provzdušněnost půd → dobrá humifikace opadu, tvorba příznivých forem humusu téměř v celém půdním profilu; flóra: vysoká skeletovitost půd → omezen růst dubů, buku, jedle a smrku → uplatňují se náročné listnáče: javory, lípy, jasany a jilmy − bylinné patro: druhově značně bohaté − charakteristické dominantní zastoupení subnitrofilních a nitrofilních druhů- Mercurialis perennis, Urtica dioica, Alliaria petiolata, Allium ursinum, Chelidonium majus, Galium aparine, Galeopsis speciosa, Geranium robertianum, Lunaria rediviva
Bazická řadaD, karbonátové, s vysokým obsahem bází, s neutrální až alkalickou reakcí, podklad vždy minerálně velmi bohatý: vápence, dolomity, vápnité slepence, spraše, hadce, čediče, amfibolity − rendziny, černozemě + půdy nevyvinuté (regozemě, litozemě), často extrémní charakter porostů → mezernatost, přechodný ráz mezi přirozenými lesními a nelesními fytocenózami; flóra: druhy kalcifilní (bazifyty) a alkalofilní, druhy lesostepí až stepí − druhově bohaté bylinné patro: Quercus pubescens, Sorbus aria, Cornus mas, Prunus mahaleb, Berberis vulgarit; Brachypodium pinnatum, Geranium sanguineum, Dictamnus albus, Iris pumila, Orchis purpurea, ! včleněna též slanomilná (halofilní) společenstva
Nitrofilně bazická meziřadaCD; karbonátové horniny, zároveň obohaceno dusíkem; půdy: převážně rendzina suťová; stromové patro: lípy, javory, jasan, jilmy (horský, vaz); keřové patro: Staphylea pinnata, Cornus mas; byliny: dominantní – Mercurialis perennis, Dentaria enneaphyllos, Alliaria petiolata, Aconitum lycoctonum
Hydrická řada zakrslá1, výrazný nedostatek vody vlivem odtoku, vsaku apod., na skalách, skalnatých svazích, mělkých vysýchavých půdách. Vznik křivolesů-zakrnělých dřevin. Pinus sylvestris, Betula pendula, Quercus pubenscens, Q. petraea, Juniperus communis, Cornus mas; Sedum spp., Erophila verna, Asplenium septentrionale, lišejníky.
Hydrická řada omezená2,(2v- vrcholová varianta) na propustných pleistocenních terasách (A a AB), mělkých půdách na vápencových a hadcových terasách (D), vyvřelých bazických podkladech (BD), eluviích bez hlinitého/sprašového překryvu. Vzniká na vátých a fluviálních píscích a bazičtějších horninách. Půdy mělké a skeletovité. Stromy jako v normální řadě, jen nižšího vzrůstu, byliny: Festuca ovina, Carex humilis, Rumex acetosella, Euphorbia cyparissias, Lycnis vikaria, Echium vulgare
Hyrická řada normální3, pouze voda ze srážek, bez odtoku či přítoku a vsaku; půdy-kambizemě, hnědozemě, luvizemě, krypto-podzoly (až slabě oglejené); zonální- diferencuje LVS, byliny: oxalis acetosella, Dentaria bulbifera, Galium odoratum, Senecio ovatus, Carex Digital, Dryopteris filix-mas, Carex pilosa
Hydrická řada zamokřená4, v aluviích, pánvích a kotlinách, přítok vody a špatná propustnost substrátu, oglejení- pseudogleje, oglejené kambizemě, kdyptopodzoly, hnědozemě, luvizemě, podzoly, fluvizemě-mramorování Bm do 0,8m; v létě někdy prosychá; Stromy: bez dubu zimního, s jedlí a dubem letním, Frangula alnus, někdy i smrk. Byliny: mezofyty- Stelaria nemorum, Carex sylvatica, Luzula pilosa, Ficaria verna, Carex brizoides, Molinia spp., Impatiens noli-tangere, Aegopodium podagraria
Hydrická řada mokrá5, aluvia, prameniště, bezodtoké plošiny; trvale mokré až zbahněné půdy, vysoká hladina podzemní vody, někdy je až na povrch, glejové horizonty do 80cm- gleje, pseudogleje glejové, fluvizemě glejové; dřeviny zmlazují na padlém dřevě; 5a- s proudící okysličenou vodou v aluviích; 5b-se stagnující vodou v konkávních tvarech reliéfu
Hydrická řada rašeliništní 6, specifický vodní režim; organozemě (T min 50cm), dřeviny: Pinus rotundata, mugo, sylvestris, Betula pubescent, nana, Picea abys, Abies alba; Byliny: Eriophorum Vaginatum, Oxycoccus palustris, Carex nigra,Vaccinium uliginosum´
Geobiocenologická formuleoznačení zkratkami: vegetační stupeň-trofická řada/meziřada-hydrická řada (např. 3-B-3= typické dubové bučiny ve 3. LVS, mezotrofní řadě B a v normální hydrické řadě 3)
Lesní typ (ÚHÚL)nejmenší jednotka při rozlišování růstových podmínek lesa (je jich 1078); dle charakteristické druhové kombinace fytocenózy, půdními vlastnostmi a vazbou na topografii terénu
Soubor lesních typů (ÚHÚL)základní jednotka typologického systému; LVS označen číslem 0-9; Edafická kategorie písmeny A-Z
Ekonomický vliv zařazení lesního pozemku do SLTSLT určuje cenu pozemku a výši státních příspěvků na hospodaření v lesích
Ekologické řadyřada extrémní, kyselá, živná, obohacená humusem (javorová), obohacená vodou (jasanová), oglejená, podmáčená (glejová), rašelinná
memorize