Create
Learn
Share

Fytocenologie a typologie- ekologie

rename
colek's version from 2018-05-10 10:05

Section

Question Answer
Vodní prostředí rostlinvody je stále dostatek, relativně stabilní teplotní podmínky, málo kyslíku, hodně CO2, často dostatek minerálů, v zimě a v létě teplotní rozvrstvení
Eutrofní vodyhodně živin, málo kyslíku, vysoká produkce biomasy
Mezotrofní vodystředně živin
Oligotrofní vodydostatek jen některých živin
Dystrofní vodytéměř bez živin (rašelinné tůně)
Makrofyt ( ve vodním prostředí)velká vodní rostlina- cévnatá nebo velké řasy)
Mikrofyt (ve vodním prostředí)bičíkovci, rozsivky
Hygrofytyvětšina těla ve vodě nebo na zamokřených půdách.
Helofytyrostliny rostoucí v bahně
Turionspeciální „pupen“ vytvořený z listů, který se odděluje od mateční rostliny, v bahně přežívá zimu a na jaře z něj vyroste nový jedinec
Chinofobní rostlinyse střeží sněhu-návětrná stanoviště, snáší velké teplotní výkyvy, suchomilné, málo humusu, nízká pokryvnost
Chinofilní rostlinysněhomilné, sníh je izoluje v zimě, nesnáší teplotní výkyvy a chtějí dost humus-závětrná stanoviště
Petrofytyskálomilné
Litofytylišejníky, mechorosty, rostou přímo na kameni
Chasmofytyskálomilné rostliny, kořenící ve štěrbinách skal
Eutrofní půdymnoho živin
Mezotrofní půdystředně mnoho živin
Oligotrofní půdymálo živin
Rozdělení rostlin dle jejich preferovaných pHAcidofyty (do 6,7), neutrofyty (+- 7), Alkalofyty/Bazifyty (7,2 a víc)
Kalcifytyna vápenci, soužití s houbami i bakteriemi
Kalcifoby/acidofytysnáší kyselé půdy, bez vápenců
Biotopy s hodně Nvytvořeny převážně lidmi, přirozeně kolem řek , v suťových lesích a lužních lesích
Nitrofobynechtějí dusík
Biotopy na hadcíchsušší, relativně teplé, rychle propouští vodu, výskyt endemitů, ultrabazické (Ca+Mg-mg bohatě zastoupen, je toxický)
Serpentinomorfózymorfologické odchylky-nanismus a chlupatost
Halofobní rostlinybojí se solí
Obligátní halofytyvždy v solích, sukulenty
Termofytyteplomilné
Xerotermofytyvysoké teploty, sucho, skály
Psychrofytychladno a vlhko
Kontinentální klimavelké rozdíly mezi zimou(dlouhé suché) a létem (horko, sucho, krátké)
Oceánické klimazima a léto jsou podobné
Porostní mikroklimaprudké změny osvětlení, menší výkyvy teplot a vlhkosti, červenozelený stín, koruny stromů zachytávají vodu, lokální zamokřování, příznivý koloběh živin, menší pohyby vzduchu
Diaspora jaorgán, kterým se mateční rostlina může rozšířit dál do prostředí (semena, cibulky)
Monokarpické rostlinyplodí jedno semeno jednou nebo málokrát za život- soustředí mnoho asimilátů do potomstva
Polykarpické rostlinyplodí často, například jednou ročně
Déšť semenpočet semeny spadlý na plochu
Semenná bankazásoba semen v povrchové vrstvě půdy
Semenná banka přechodnásemeno v půdě je jen krátkodobě klíčivé a přežije max. jednu zimu
Semenná banka trvalásemeno je dlouhodobě klíčivé a přežívá i mnoho let v půdě
Dormance semene„spánek“ semene, nevyklíčí teď, ale až budou lepší podmínky
Primární dormance semenesemeno je neschopné vyklíčit, dokud nedojde ke stratifikaci
Sekundární dormance semenezačne klíčit až v příznivých podmínkách
Kohortaseskupení všech stejnověkých jedinců v prostředí a ve stejný čas
S strategieadaptace na stres, nedostatek živin, pomalý růst, nízká produktivita, malé listy, tvorba květu a semen jen v příznivých podmínkách, dobré vegetativní šíření, sukulentní listy
R strategieadaptace na disturbance, vysoká reprodukce, hodně semen, krátký životní cyklus, rychlý růst, potřebují hodně živin a disturbance
C strategieadaptace na konkurenci, velký vzrůst, velký asimilační aparát, velké větvení, dlouhověkost
Indikační hodnoty rostlin dle Ellenbergaod 1 do 9 (pro vodu do 12), světlo, teplo, kontinentalita/oceanita, vlhkost, pH, obsah N
Stupeň hemerobiedo jaké míry se druh rozšířil neúmyslně činěním lidí
ApofytyPůvodní druh šířící se se změnou klimatu
Antropofytyzavlečené lidmi
Hemerofytyúmyslně zavlečený druh
Xenofytyneúmyslně zavlečený druh
Eurychorierozšíření po velkém areálu-víc kontinentů
Mezochorieareál zabírá jen jeden kontinent
Stenochoriejen v malém areálu na kontinentu
Areálová enklávaúzemí, kde se daný taxon nevyskytuje a které je zcela obklopeno areálem jeho výskytu
Centra areálugeometrická, frekvenční, genetická
Disjunkcepřerušení souvislého areálu, např. pohořím, mořem
Středoevropský geoelementopadavý listnatý les, mírně oceánické klima až mírně kontinentální, často hnědozemě či pseudogleje
Atlantický geoelementvysoká oceanita klimatu, acidofilní rostliny
Sarmatský geoelementkontinentální klima, otevřené světlé biotopy
Arktický geoelementstudené klima, vysoké (1200 mm/rok) srážky, vytrvalé rostliny, polštářovité keříky
Alpinský geoelement v alpinském stupni hor (Alp a Karpat)
Boreální geoelementtajga, v ČR horské a podhorské oblasti, kyselé půdy, podzoly, hojně mechorosty a lišejníky
Ponticko-jihosibiřský geoelementextrémní kontinentalita, velké výkyvy teplot mezi létem a zimou, zemědělské osídlení
Panonský geoelement na západ od ponticko-jihosibiřského geoelementu
Orientální-turásnký geoelementIrán, Irák… stepi, polopouště, pouště, extrémně aridní klima
Mediteránní geoelementneopadavý les, velké teploty, krátké mírné zimy, tvrdolisté dřeviny ( v ČR Submediteránní g.)
Glaciál-2 až 4C, 100-200mm srážek (hodně vody v ledu), bez teplomilné květeny, v nízkých polohách alpinská a arktická květena
Stadiálvrchol glaciálu
Interstadiályteplejší období v glaciálu
Interglaciályteplé období, příznivé pro les a tvorba půd, až 13,5C , 800-1300mm
Dryasová flóra vyšší polohy s kamenitou tundrou, s arkticko-alpínskými druhy; níže tundrová vegetace s poléhavými keříky; nejníž-sprašové stepi s kalcifily
Holocénpřed 10500 lety, oteplení
Preboreál(10500-9700BP) mírné oteplení a mírné zvlhčení, průměrné teploty o 5C nižší než dnes
• ustupují glaciální prvky
• silný rozvoj nelesních vegetačních pásů, z refugií se šíří z nížin do vyšších poloh
borovice, bříza, modřín, limba a kleč ⇒ mozaiková nezapojená březo-borová tajga
• konec preboreálu − objevují se ojediněle líska, dále dub a jilm
Boreál(9700−8000 BP)
• další oteplení klimatu, ale suchá léta (kontinentální ráz podnebí) − průměrné roční teploty
až o 2 oC vyšší než dnes
• v nížinách na spraších rozvoj stepní formace
• postup dřevin výše do hor
• rozsáhlé světlé borové porosty s podrostem lísky
• šíření smíšeného listnatého lesa (dub a jilm), později se objevuje olše a lípa
• JV část stř. Evropy − stále hojnější smrk
• začíná se formovat klečový vegetační stupeň
Atlantik(8000–6000 BP)
• značné zvlhčení klimatu − srážky vyšší o 60–70 %, průměrná roční teplota vyšší až o +3 oC
než dnes ⇒ oceánický charakter, klimatické optimum holocénu
• horní hranice lesa: o 300 m výše než dnes
• hlavní rozvoj listnatého smíšeného opadavého lesa: duby, jilmy, lípy a javory
• ústup lesostepní a stepní formace
• kolem 6500 BP v nížinách: šíření neolitického osídlení (zemědělci) → zastavení šíření lesa
• horské polohy: rozšíření smrku na úkor borových a lískových porostů
→ společná vertikální hranice dubu zimního a smrku
• nad horní hranicí smrku: formace klečového stupně v horách − kleč též na rašelinných plochách ve stupni lesů
• Karpaty: u horní hranice lesa též modřín a limba
Epiatlantik(6000–3300 BP)
• střídání vlhkých a suchých období − léta až o 2 oC teplejší než dnes, ubývání vlhkosti
• horní hranice lesa začínala ustupovat, stále však o 200–300 m výše než dnes
• ve smíšených doubravách ústup jilmu a lípy, přibývání jasanu
• nižší polohy: šíření kulturní stepi vlivem zemědělství → rozvoj xerotermní vegetace
• od ca 4700 BP od jihozápadu mohutná imigrace buku a jedle − buk o něco dříve než jedle
• smíšené doubravy: vzrůst zastoupení habru, objevuje se tis
• ustavuje se současná podoba výškové stupňovitosti lesů
Subboreál(3300–2800 BP)
• klima až o 2 oC teplejší než dnes, ale suché − subkontinentální ráz
• lidská činnost: doba bronzová
→ výraznější narušování habrových a bukových doubrav, zásahy i v podhůří
• ustálení současné výškové vegetační stupňovitosti
• horní hranice lesa výše než dnes
• celkové vysušení → zmenšení plochy rašelinišť
Subatlantik(2800−1400 BP)
• podnebí vlhčí a chladnější než dnes − kolísaní vlhčích a sušších fází, oceáničtější podnebí
• zvlhčení klimatu → mohutný rozvoj jedlobučin, průnik do nižších poloh
• ústup osídlení do nižších poloh → obnova expanze lesa (jedlobučiny)
• snižování horní hranice lesa na současnou klimatickou úroveň
• lidská činnost: doba železná, ke konci období nastává stěhování národů → příchod
Slovanů
Subrecent(od 1400 BP po současnost [současnost stanovena rokem 1950])
• vysušení krajiny → vzrůst kontinentality
• nové osídlení proniká až vysoko do hor (např. budní hospodářství v Krkonoších) − snižování horní hranice lesa pastvou, vypalováním a vysekáváním dřevin
• silný antropický vliv: odvodňování, až devastace krajiny (hornictví, těžba dřeva) − na odlesněné plochy a do prosvětlených lesů opětné šíření světlomilných dřevin
(dub, borovice, bříza, jalovec)
• v nejmladší době zakládány kulturní lesy (monokulturní hospodářství)
Fyziognomický systémdělení na základě vzhledu, les:louka
Klasifikace dle dominantních populacíjaký druh převládá (Severoamerická škola-který druh tvoří nejvyšší patro)
Klasifikace dle synuziískupiny rostlin se společnými vlastnostmi; stejnou periodicitou vývoje, les je z pater a kytičky se v nich chovaj různě-mají různé požadavky
Klasifikace dle zásad curyšsko-montpellierské školy (floristický přístup)rozlišuje se každý druh rostliny
Relevéfytocenologický snímek z nich pak fytocenologická tabulka a seskupení druhů s podobnými nároky
Mapa rekonstruované vegetace ČRvegetace, která by za současných klimatických podmínek pokrývala území, nepůsobil-li člověk v historii na krajinu; 1:7500 pak překresleno do 1:200000; 19 mapovacích jednotek; 1968; Rudolf Mikyška
Mapa potenciální přirozené vegetace ČR1998, Neuhäuslová; 1:500000; 51 jednotek; jaká vegetace by pokrývala území, kdyby z něj najednou zmizel člověk
Zonální vegetaceodpovídá průměrným podmínkám klimatu a půdy daného regionu; např. mezofilní listnaté lesy na mírných svazích
Azonální vegetacevyskytuje se na nějakém zvláštním stanovišti, které se vymyká průměrným podmínkám území- chemismus, reliéf, zavodnění; např. skalní společenstva, rašeliniště, suťové lesy...
Extrazonální vegetacevazba na mezo- mikro klima expozice či vysokých poloh
Diverzita vegetacecelkový počet druhů na vymezené ploše
Minimiareálplocha, v níž už je zastoupená většina/ všechny druhy (saturace druhy) určité oblasti
Minimiareál pro les (rozloha)200-500 m^2
Raunkiaerův zákon frekvenčního zastoupení druhů v rostl. Spol.ve vyrovnaném společenstvu mívá závislost mezi frekv. Třídami a počtem druhů v každé třídě tvar křivky J: Skupina I nejvíc druhů, pak o hodně méně ve II III a IV, v V opět trochu více
Frekvenční třídyI (0-20%)…V (81-100%)
Druhy disperzeNáhodná (vzácná- na homogenních stanovištích- náplavy); shlukovitá (častá); rovnoměrná ( velmi vzácná- zapojený, stejnověký porost bez disturbancí)
Abundance populacípodíl populace jednoho druhu ku složení celé fytocenózy
Určení abundanceodhad- procentický podíl na ploše dle Braun-Blanqueta nebo Domina; objektivní odhad- metoda bodových sítí
Dominance populacípopulace s velkou denzitou, pokryvností, s velkým vzrůstem- převaha nadzemní biomasy
Edifikátorřídící význam pro utváření prostorové struktury i fungování ekosystému; většinou C-stratégově
Kondominantanejvýznamnější druh ve společenstvu
Akcesorické druhytvoří malý podíl z celkové biomasy, úzká ekologická amplituda
Vertikální struktura fytocenologický přístupE3 stromové patro; E2 keřové patro; E1 bylinné patro (spodní-do 0,1m;střední- od 0,1 do 0,3m; svrchní: 0,3-1m); E0 přízemní patro (mechorosty, lišejníky)
Vertikální struktura dle lesnické typologiemechové patro; lišejníkové patro; bylinné patro; dřevinné patro ( I.p- předrůstavé dřeviny; II.p. dřeviny hlavního korunového zápoje; III.p. vrůstavé (potlačené dřeviny- přes ½ výšky II.p.); IV.p. keříčky a juvenilní formy (Va- 25cm-1,3m; Vb- 5-25cm(bez děložních lístků); Vc- semenáčky dřevin s děložními lístky)
Zásady provedení vegetačního snímkovánívelikost plochy; tvar plochy; vzdálenost ploch; rozsah; homogenita plochy snímku (strukturní; floristická; ekologická)
4 poslední glaciályGünz; Mindel; Riss; Würm
Kvartérní vývoj přírody (schéma dle Ložka)Časný glaciál (studené období -1-3C; 200-400mm; drsná kontinetnální step)- Pleniglaciál (studené období; -3--5C; 100-200mm; sprašová step/ kamenité hole a tundry)- Pozdní glaciál (studené období; -2-2C; 200-400mm; světlá parková tajga- lesostep); Interglaciál (teplé období 8-12C; 700-1000mm; lesostep- ZAPOJENÝ LES) - a znovu dokola
Pozdní Würmský glaciál25000-10500 BP; nejstarší dryas(ST)-bölling(IS)-starší dryas(ST)-alleröd(IS)-mladší dryas(ST)
fidelitamíra vazby na konkrétní charakterizovaný syntaxon
Index fidelitykoncentrace výskytu na snímcích v syntaxonu; =-1: chybí ve všech snímcích syntaxonu, a je přítomen ve všech ostatních; =0 má shodnou míru výskytu ve snímcíh v syntaxonu i mimo syntaxon; =+1 vyskytuje se jen ve snímcích syntaxonu)
memorize

Recent badges