Create
Learn
Share

Ekologie SP6

rename
drist's version from 2017-05-21 16:14

Section

Question Answer
Ekosystém – otázkafunkční složky; tok energie; potravní řetězce a pyramidy; produkce a produktivita biomasy
Ekosystémzákladní funkční jednotka přírody. Není definován velikostí, ale předmětem našeho zájmu.
Ekosystém zahrnuježivou i neživou část přírody a energetické výměny v nich.
Funkční složky ekosystémujsou provázány potravními řetězci. Biotop, producenti, konzumenti.
Biotopsouhrn všech neživých (abiotických) součástí přírody: geologický podklad, minerální složky půdy, vodní a klimatický režim dané lokality.
Producentivšechny autotrofní organismy (fototrofní bakterie, zelené rostliny, řasy a sinice) obsahující fotosyntetická barviva (chlorofyly)
Konzumentiheterotrofní organismy neschopné fotosyntézy (živočichové, nezelené rostliny, houby a neautotrofní bakterie). Dělí se na makrokonzumenty (živočichové a velké nezelené rostliny) a mikrokonzumenty (Houby, bakterie a členovci – také zvaní dekompozitoři).
Stabilita ekosystému je dánasítí potravních vazeb. Čím je tato síť bohatší a rozvinutější, tím je ekosystém stabilnější
z celkového množství záření dopadnuvšího na zemský povrchje pouze okolo 1% využito při fotosyntéze a každý další přenos látek mezi články v potravním řetězci provází velké energetické ztráty.
Během každého pohybu látek mezi trofickými úrovněmi docházíke ztrátám velkého množství energie
Energetické ztrátyobstarání (nalezení, ulovení, obrana) potravy/kořisti vyžaduje aktivitu, mnoho energie se ztrácí ve formě tepla (dýchání, termoregulace), část kořisti není vůbec zkonzumována nebo není strávena. Energie přeměněná na teplo ekosystém opouští.
Potravní pyramidyvzájemné porovnávání jednotlivých trofických úrovní v početnosti, biomase nebo energii.
Pyramida početnostinejjednodušší a nejsnáze dostupná. Trofické úrovně (resp. články potravního řetězce) jsou zde vyjádřeny početností jedinců (populačními hustotami)
Pyramida biomasyzde je nutné získat údaje o biomase, což je časově i fyzicky mnohem náročnější. Znázorňuje trofické úrovně celkovou biomasou jedinců. Poskytuje věrohodnější informace o trofické struktuře ekosystémů než pyramida početnosti, neboť tělesná velikost a populační hustoty organismů bývají nepřímo úměrné.
Pyramida energieumožňuje vyjádřit rychlost metabolismu jednotlivých trofických úrovní, které jsou znázorněny množstvím energie na jednotku plochy nebo objemu. Získání hodnot pro vypracování této pyramidy už vyžaduje nákladné laboratorní vybavení
Potravní řetězceSledování pohybů energie a látek mezi producenty, konzumenty a dekompozitory nám ve zjednodušené podobě usnadňuje schéma potrav. řetězců
Pastevně-kořistnický řetězeczačíná producenty, jimiž se živí rostlinní (primární) konzumenti - býložravci. Ti jsou potravou masožravých (sekundárních) konzumentů, zoofágních predátorů. Za terciární konzumenty lze označit predátora masožravců. Velikost těl se zvětšuje, hustota klesá.
Dekompoziční (detritový) řetězeczačíná nekrofágy a saprofágy (např. četné druhy hmyzu a drobné korýše), kt. odumřelou rostlinnou a živočišnou hmotu narušují, zvětšují aktivní plochu a urychlují tak proces rozkladu. Konečnou mineralizaci zprostředkují hlavně houby a bakterie. Velikost těl se zmenšuje, hustota stoupá.
Krátký parazitický řetězec: zahrnuje obvykle 2 - 3 článkyhostitele, který je zdrojem potravy parazita, popř. ještě jeho parazita, tzv. hyperparazita. V tomto řetězci jsou nejmenší toky energie.
Každý biologický druh bývá součástíněkolika až mnoha různých řetězců, které dohromady tvoří systém potravních sítí.
Koloběhy látek a biochemické cykly – otázkabiogenní prvky; cyklus hmoty CO2, O, N, P a S; ozón, skleníkový jev a plyny
Živá hmota je tvořena3 hlavními organickými složkami: bílkovinami, sacharidy, tuky. Jejich syntézu zajišťuje asi 20 nezbytných tzv. biogenních prvků. Pět z nich tj. C, O, N, S a P patří mezi tzv. makroživiny
Hmota v ekosystémukoluje a do jisté míry je vyměňována s okolím (import z ovzduší a povrchového přítoku vody, propad dýcháním organismů a oxidací).
Biochemické cyklychemické procesy a přesuny anorganických i organických látek v živých systémech i celé biosféře
CO2Do ekosystému vstupuje uhlík fotosyntézou, ekosystém opouští procesem opačným - re¬spirací (dýcháním). Terestrické (suchozemské) rostliny využívají atmosférický CO2, zatímco vodní rostliny čerpají karbonáty rozpuštěné ve vodě. Koncentrace CO2 v atmosféře je stálá a činí 0,04%, výkyvy odbourává oceán – hlavní zásobník uhlíku.
Kyslíkpředstavuje základní stavební prvek všech molekul nezbytných pro život (asi 25% hmoty všech atomů). Zásobárnou kyslíku na Zemi je nejen atmosféra, ale také hydrosféra, kde je velká část kyslíku rozpuš¬těna ve vodě. Kyslík vstupuje do ekosystému v procesu dýchání. Jeho zásoby v atmosféře jsou doplňo¬vány fotosyntézou autotrofních organismů
Ozonje silně reaktivní světle modrý plyn vznikající fotolýzou kyslíku při elektronických výbojích. Vytváří ochraný štít země proti tvrdému kosmickému záření, zhoubnému pro živé organismy. Od stratosférického ozónu je třeba výhradně odlišovat škodlivý troposférický ozón
DusíkDo biologických procesů vstupuje dusík přeměnou plynné formy na dusičnany cestou tzv. fixace, i když různými organismy může být přijímán také ve formě amoniaku, dusitanů, mo-čoviny, nukleových kyselin nebo bílkovin. Podstatně účinnější a ekologicky významnější je fixace biologická bakteriemi. Z těl uhynulých organismů vstupuje dusík do rozkladných řetězců, v nichž je postupně mineralizován a může být denitrifikován (přeměněn na plynný dusík)
Fosforje uvolňován do prostředí větráním hornin a činností mikroorganismů. Do ekosystému vstupuje většinou v podobě ortofosforečnanů (hlavně fosforečnanu železitého). S Ca a Fe tvoří v půdě soli, jejichž rozpustnost (a dostupnost rostlinám) se zvyšuje s přítomností humusových látek. Fosfor je často limitujícím prvkem růstu rostlin a produktivity fytoplanktonu. Nemá uzavřený cyklus.
Cyklus sírySíra se uplatňuje v energetickém metabolismu organismů a je součástí některých aminoky-selin (cystein, methionin). Podobně jako fosfor vytváří síra estery s cukry s vysokou energií vazby. Zhruba polovinu potřebného množství síry získávají ekosystémy zvětráváním matečných hornin a následnými splachy, zbytek pochází z atmosférických zdrojů. Do atmosféry se síra dostává anaerobní respirací. Důvod poklesu pH.
memorize

Recent badges