Create
Learn
Share

Ekologie SP2

rename
drist's version from 2017-05-23 09:40

Section

Question Answer
Populace otázkapopulace a metapopulace, prostorové rozmístění; abundace a denzita; natalita a mortalita; poměr pohlaví; věková struktura; sociální struktura, křivky přežívání
Populacesoubor jedinců jednoho biolog. Druhu (homotipický soubor jedinců), kteří se společně vyskytují na určitém omezeném území, mohou se křížit a zajišťovat tím existenci populace v dalších generacích
Metapopulacepředstavuje demografickou jednotku na úrovni velkých krajinných celků ve fragmentovaném prostředí.
Prostorové rozmístění jedinců v populaciJedinci mohou být na obývaném území rozmístěni různým způsobem – náhodně (spíše v homogenním prostředí), rovnoměrně (při rovnoměrném rozmístění zdrojů nebo konkurenčním boji), shlukovitě (nejčastější – ochrana, omezené zdroje) .
Abundanceje to ukazatel početnosti populace (relativní nebo aboslutní).
Absolutní početnostčasto vyjádřená relativní abundancí – počtem jedinců nacházejících se na jednotce plochy nebo prostoru
Relativní početnost (abundance)Např. počet jedinců na 100 pastí
Denzita vyjadřuje počet jedinců na jednotku plochy
Natalitavyjadřuje rychlost rozmnožování, tj. počet nových jedinců vyprodukovaných populací za jednotku času (jednu generaci či reprodukční sezónu) → množivost (může být maximální nebo realizovaná)
Mortalitapočet uhynulých jedinců za jednotku času; resp. podíl uhynulých z celé populace → úmrtnost (může být minimální nebo realizovaná)
Křivky přežívánídetailní populační studie umožňují na základě známé mortality v jednotlivých věkových kategoriích (kohortách) sestavovat tzv. tabulky a křivky přežívání, které napomáhají předvídat budoucí vývoj početnosti populace. Křivka zobrazuje přežívající kohortu v čase – nízká, rovnoměrná, vysoká mortalita.
Poměr pohlavíPoměr samčích a samičích jedinců v populaci, která se pohlavně rozmnožuje a kde jsou pohlaví oddělena a určena geneticky. Většinou od poměru 1:1 dochází k vychýlení při oplodnění, narození nebo v průběhu života.
Věková strukturarozmístění žijících jedinců do jednotlivých věkových tříd (kohortů)
Dělení kohortůpreproduktivní, reproduktivní a postproduktivní věk
Věková pyramidajehlanovitý tvar - mladá, zvonovitý tvar - stabilizovaná populace; urnovitý tvar - stará a vymírající populace
Sociální strukturaurčují ji sociální vztahy a vazby mezi jedinci v rámci populace, jejich vzájemná nadřazenost či podřazenost v societách – soliterní, skupiny, kolonie. Mohou být celoroční nebo dočasné.
Disperze a migrace otázkaaktivní a pasivní šíření; natální disperze; vnitřní a periodické migrace; biologické invaze).
Disperzeschopnost šíření druhů.
Důvod disperzekonkurenční střety rodičů s jejich dospěl. potomky, příbuzenské křížení, nepříznivě změny, kt. mohou zničit rodiče i potomky, Druhy s nízkou disperzí jsou vzácnější.
Aktivní šířeníšíření na velké vzdálenosti aktivním pohybem s využitím vlastních sil (u pohyblivých živočichů)
Pasivní šířenípasivní transport, prostřednictvím jiného média (hmyz v tzv. vzdušném planktonu neboli aeroplanktonu, zoochorie, hydrochorie a antropochorie semen rostlin atd.)
Natální disperzerozptyl od rodiště během 1. roku života. Výhodné pro rychlý osídlení nových oblastí. Může mít až invazní charakter
Migracestěhování se zpětným návratem. má pravidelný ráz a postihuje celé populace (problémy s fragmentací krajiny)
Příčiny migracepotravní faktory, rozmnožování, klimatické faktory (migrace do zimovišť). Často bývá spojován s kontinentálním driftem
Periodická migracejde o periodické přesuny většinou celých populací s cíleným směrem - směry migrace jsou vrozené, nebo dané orientací na terén, nebeská tělesa či magnetické pole (př.ptáci). pohyb v rámci „uvnitř“ populace (teritorialita – projev konkurence).Je spojena zejména s hledáním vhodného reprodukčního partnera, místa pro rozmnožování nebo úkrytu a potravních stanovišť
Vnější migr.pohyb mezi populacemi „disperze“, stěhování se zpětným návratem (migrace).
Irupcemasové vystěhování do míst s nižší populační hustotou při nadměrném přemnožení
Biologická invazezavlékání rostlinných a živočišných organismů do míst, kde nejsou původní
Cirkadiánní migracepohyb v průběhu dne
Populační dynamika otázkabiotický potenciál; nosná kapacita prostředí; růstové modely; regulace početního růstu; Alleho efekt
Populační dynamikajakým směrem se bude početnost populace ubírat (zda poroste, poklesne či zůstane početně stabilizovaná – tzn., jaká bude její dynamika)
Populační dynamiku určují3 hlavní populační charakteristiky, tj. natalita (množivost), mortalita (úmrtnost) a disperze (šíření) – emigrace a imigrace
Pro pochopení populační dynamiky jsou důležitérůstové modely, z kterých odvozujeme kromě dvou nejznámějších typů životních strategií, r a K strategie, také různé populační cykly a biologické invaze. Významným tématem populační dynamiky je rovněž omezování populačního růstu vnitrodruhovou konkurencí a samozřeďováním.
Velikost (početnost) populace, která se v průběhu času mění sezónní dynamikou a mezisezónní dynamikou
Růstové modelyObývá-li populace vhodné prostředí, má tendenci k rychlému početnímu růstu. Parametry tohoto růstu jsou dány velikostí populace a vnitřní kapacitou rychlosti růstu této populace, tzv. biotickým potenciálem. Biotický potenciál zahrnuje počet semen nebo mláďat vyprodukovaných v jednom rozmnožovacím období rodičovskou jednotkou.
Nosná kapacita prostředíje horní hranice, za kterou už nově narození jedinci nemají k úspěšnému přežití dostatek potravy nebo prostoru
Biotický potenciálzahrnuje množství potomků (počet semen, vajíček nebo mláďat) vyprodukovaných v jednom rozmnožovacím období rodičovskou jednotkou (samicí nebo párem
Růst populace má v ideálním případěexponenciální průběh, který znázorňujeme exponenciální křivkou (typu “J”)
Regulač. mechan. se souhrnně nazývajíodpor (rezistence) prostředí. Díky nim se dříve či později zpomalí růst množících se populací – dochází k postupnému vyrovnávání mortality s natalitou
Odpor (rezistence) prostředíčili souhrn regulačních faktorů populač. růstu, je odezva okolí na růst populace a logicky jejich význam vzrůstá s rostoucí početností populace. Nejvyšší je, když populace přesahuje nosnou kapacitu prostředí.
Růstové křivkytypu J mají rychle se množící populace, které osidlují prázdné prostředí; takový růst dřív či později skončí (změnou podmínek, vlivem nemocí, parazita), typu S mají pomalu se množící populace (početnost populace dosáhla nosné kapacity prostředí, je omezována přirozeným odporem prostředí K a dochází ke snížení natality a k nárůstu mortality)
Regulační faktory populačního růstu jsou1) faktorem nezávislým na hustotě: je počasí. 2) faktory závislé na hustotě: živiny (potravu), prostor, predaci a parazitaci (spojenou s výskytem chorob), mezidruhovou a vnitrodruhovou konkurenci.
Regulační mechanismyvnější: snížená dostupnost zdrojů (živiny, potrava, úkryt, místa k rozmnožování), Autoregulační mechanismy: Vnitrodruhová konkurence
Alleho efektmalé populace mohou strádat v důsledku vychýlení poměru pohlaví. Neschopnost najít vhodného partnera.
memorize

Recent badges